Je laděný in B a zní o oktávu výše než tenorsaxofon. Kvůli jeho relativně malé velikosti nemá na rozdíl od většiny saxofonů zahnutou trubici, přičemž ale existují i varianty, které zahnutou trubici mají (tento typ má tu výhodu, že hráč lépe slyší nástroj a je s ním v lepším kontaktu).
Nejvíce se sopránsaxofon používá v sólové hře, daleko méně již v dechových orchestrech. V nízkých polohách jeho zvuk připomíná klarinet, naopak ve vysokých má oproti němu ostřejší a průraznější zvuk.